Řešené projekty

International Adaptive Personality Inventory Czech Version (IAPI): Validity and Normative Data Study

Řešitel: Mgr. Filip Havlík

Zahraniční spolupracovník: Prof. Amir Poreh

Doba řešení:  1.5.2021 - 1.5.2024

Číslo projektu: IGA2.2021.1

K diagnostice struktury osobnosti a jejích poruch byla vyvinuta řada metod obsahující stovky položek jejichž administrace trvá i několik hodin. Většina z těchto metod nebyla převedena do českého prostředí, ani nedisponuje normativními daty V nedávné době byla vyvinuta nová kratší metoda Cleveland International Adaptive Psychopathology Inventory (IAPI). Tento multidimenzionální dotazník obsahuje 118 položek a vykazuje jak na klinické, tak zdravé populaci dobré psychometrické charakteristiky. Cílem této studie je adaptovat a standardizovat IAPI na dostatečně velkém vzorku zdravých osob do českého prostředí. Takto standardizovaná metoda disponující srovnatelnými psychometrickými vlastnostmi k ostatním standardním měřítkům osobnosti může být významným přínosem v české klinicko-diagnostické praxi.

Projekt byl schválen Etickou komisí PVŠPS 1.3.2021 pod č.j. 2/2021.


Křivka učení jako diferenciálně-diagnostický prediktor kognitivní poruchy u Parkinsonovy nemoci

Řešitel: Filip Havlík

Odborný konzultant: Ondřej Bezdíček

Doba řešení: 2018 - 2019 s prodloužením do roku 2020

Číslo projektu: 18.0619.01

Deficit učení je jedním z non-motorických symptomů Parkinsonovy nemoci (PD). Nicméně křivka učení a indexy učení nebyly doposud extenzivně zkoumány jako potenciální prediktory mírné kognitivní poruchy u PD (PD-MCI). Cílem projektu bylo zjistit, zda lze křivku učení a indexy učení použít k detekci kognitivního deficitu u PD-MCI. Pro získání křivek učení a indexů učení byly administrovány verbální i neverbální paměťové testy zdravým kontrolám (HC), osobám s PD-MCI a osobám s PD bez kognitivního deficitu (PD-NC). Na základě porovnání těchto skupin se ukázal významný rozdíl pro verbální materiál v křivce učení a pro neverbální materiál byl nalezen index s vyšší diskriminační validitou než dosud zavedený index. Projekt tedy přináší nové proměnné využitelné v diagnostice kognitivního deficitu u PD.  

Výstupy projektu

Havlík, F., Dušek, P., Jech, R., Růžička, E., & Bezdíček, O. (2020, červenec 1-2). Brief Visuospatial Memory Test–Revised: Czech Normative Study in Young and Middle-Aged Adults. International Neuropsychological Society Virtual Event. https://www.the-ins.org/meetings/vc2020/

Havlík, F., Mana, J., Dušek, P., Jech, R., Růžička, E., Kopeček, M., Georgi, H., & Bezdíček, O. (2020). Brief Visuospatial Memory Test-Revised: Normative Data and Clinical Utility of Learning Indices in Parkinson’s Disease. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 42(10), 1099-1110. https://doi.org/10.1080/13803395.2020.1845303


Rozdělená a zaměřená vizuální pozornost u pacientů s kvalitativní poruchou spánku

Řešitel: Veronika Dostálová, Sandra Kolečkárová

Odborní konzultanti: PhDr. Martin Kuška, Ph.D., MUDr. Martin Pretl, CSc., doc. Ondřej Bezdíček, Ph.D.

Doba řešení: 2015 – 2016, s publikací výsledků v 2017 - 2018

Číslo projektu: SGS 15.02

Obstrukční spánková apnoe (OSA) je poruchou dýchání spojenou se spánkem, v jejímž důsledku je kromě nadměrné denní spavosti popisován její nežádoucí vliv na kognitivní fungování pacientů. Cílem studie bylo popsat pozornostní deficit u pacientů s kvalitativní poruchou spánku v kontextu zaměřené a rozdělené vizuální pozornosti a vývoj pozornostního deficitu během kompenzace spánkové poruchy. Pacientům se spánkovou apnoí byla administrována testová baterie složená z Montrealského kognitivního testu (MoCA), Testu pozornosti d2 a Testu koncentrace pozornosti (TKP). Za účelem sledování vlivu indikované léčby přetlakem v dýchacích cestách (přístrojem CPAP) proběhlo 3 měsíce po zahájení léčby re-testování stejnou testovou baterií. Statistická analýza potvrdila významný vliv OSA na kognitivní a pozornostní výkon pacientů. V rámci bližší specifikace pozornostního výkonu bylo zjištěno, že závažnost tohoto onemocnění významněji souvisí s rozdělenou pozorností než s pozorností zaměřenou. Léčba metodou přetlaku v dýchacích cestách příznivě ovlivňuje jak zaměřenou, tak rozdělenou pozornost pacientů. Kromě snížené kvality spánku, má na kognitivní a pozornostní výkon významný vliv také věk. Na základě této skutečnosti, autoři studie doporučují zohlednit tuto demografickou charakteristiku v budoucím zkoumání.

Výstupy projektu

Dostálová, V., Kolečkárová, S., Kuška, M., Pretl, M., & Bezdicek, O. (2019). Effects of continuous positive airway pressure on neurocognitive and neuropsychiatric function in obstructive sleep apnea. Journal of Sleep Research, 28(5), e12761. https://doi.org/10.1111/jsr.12761

prezentace výsledků na konferencích:

XVII. český a XII. česko-slovenský kongres spánkové medicíny (Liberec, 19. – 21. 11. 2015) – Závislost pozornostního výkonu na tíži obstrukční spánkové apnoe – pilotní studie (prezentovány výsledky 1. fáze testování)

24th Congress of the European Sleep Research Society (Basel, 25. – 28. 9. 2018) – Effects of continuous positive airway pressure on neuropsychiatric characteristics of adherent and non-adherent OSA patients (prezentovány výsledky 2. fáze testování)