Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost



CZ.1.07/1.2.00/14.0063

 
V roce 2010 se Pražská vysoká škola psychosociálních studií stala partnerem úspěšně podpořeného projektu Diagnostického ústavu pro mládež a Střediska výchovné péče pro děti a mládež v Praze .

Projekt CZ.1.07/1.2.00/14.0063 pod názvem Alternativa - Integrativní programy pro mládež v ústavní výchově je zařazen do operačního programu „Vzdělávání pro konkurenceschopnost“, oblast podpory „Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“.Je zaměřen na zkracování pobytu dětí ve školských zařízeních pro ústavní výchovu efektivním řešením problému a prací s rodinou a na facilitované opouštění zařízení u dětí bez vlastní rodiny, zejména pak matek s dětmi. Diagnostický ústav a Středisko výchovné péče, Praha 4 je „vstupní branou“ sítě školských zařízení pro děti, u kterých soud rozhodl o obligatorní výchově. Přestože u velké části se podaří problém řešit a děti vrátit do rodiny a ambulantní péče, část jich je umístěna do speciálních školských zařízení. Také u těchto dětí je potřeba pracovat s jejich rodinou, a pokud okolnosti dovolí, vracet je zpět do rodiny. K tomu je potřeba změnit metodické nastavení školských zařízení a doplnit přípravu pedagogických pracovníků o nové kompetence ve specifickém a „na míru“ koncipovaném vzdělávacím programu. Specifickým problémem je opuštění ústavní péče u matek s malými dětmi a u těch, kteří ztratili podporu náhradní rodiny. Pro ty program vytváří výcvikový mezistupeň asistovaného samostatného bydlení.

PVŠPS připravuje pro tento projekt vzdělávací a výcvikový program Rodinný poradce v rámci klíčové aktivity pod názvem Rodina dítěte v ústavní výchově.

Cíl programu:

Příprava pracovníků školských zařízení na práci s rodinou klienta, na přiměřenou intervenci do rodiny (výchova, mediace, terapie, psychosociální trénink) a na systémovou případovou supervizi při vedení každého jednotlivého případu, včetně multidisciplinárního setkávání (kurátor, sociální pracovník, psycholog, etoped, vychovatel).
Zkracování pobytu dětí v ústavní výchově na nezbytnou dobu a návrat do rodiny, která je na návrat připravena, předpokládá přípravu pracovníků vybraných školských zařízení na práci s rodinou a na systémovou případovou supervizi.

Úkolem je vytvořit podmínky pro:

1. Systémovou práci s rodinou po celou dobu pobytu dítěte v zařízení (včetně supervize interdisciplinárního týmu, speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka, OSPOD a další).
2. Využívání forem práce, které směřují do rodiny (zapojení rodiny do aktivit zařízení, cílené programy na společný pobyt, možnost ubytování rodičů v místě zařízení, návštěva v rodině aj.)
3. Stálou a průběžnou supervizi průběhu pobytu ve školském zařízení týmem pracovníků různých profesí, který může iniciovat změny v metodické strategii včetně navrhování zapojení metod a prostředků mimo působnost školského zařízení.
4. Přípravu pedagogických pracovníků školských zařízení ve smyslu zákona 563/2004 Sb. ve výcvikově vzdělávacím programu, zaměřeném sebezkušenostně, na vzdělání a výcvik k využití technik psychoterapie a sociální práce včetně vymezení právních, etických, hygienických a jiných kompetencí a limitů. Přípravu je třeba vést dlouhodobě s cílem ustálení funkční spolupráce týmů v meziresortní a mezioborové horizontální linii.

Po výcvikově vzdělávacím programu budou zapojeni pracovníci školských zařízení v týmech jednotlivých zařízení v metodické gesci diagnostického ústavu, spádově Čechy.

Dílčí úkoly:

- vytvoření Konceptu výcvikově vzdělávacího celku s Rámcovým učebním programem pro pracovníky školských zařízení, vytvoření lektorského týmu, týmů vzdělávacích, týmů pracovních pro jednotlivá školská zařízení;
- vytvoření Konceptu metodických nástrojů pro práci směřující do rodiny;
- vytvoření Konceptu organizace a obsahu supervize, realizace výcvikově-vzdělávacího kurzu pro cca 10 týmů, realizace případových supervizí v jednotlivých zařízeních.

Obsah vzdělávacího programu:

1. Zážitkový kurz komunikace
Seznámení se ve skupině, ladění. Komunikační programy,  teoretické bloky (druhy komunikace, zpětná vazba, zvládání  konfliktů, domněnky), trénink komunikačních dovedností (vedení hovoru po telefonu, první dojem, aktivní naslouchání)

2. Teoretické minimum I

1.Vývojová psychologie osobnosti a pedagogika dětství a dospívání v jeho normálním průběhu
2. Psychopatologie a sociopatologie dítěte, dospívajícího a dospělého – nejčastější poruchy, jejich příčiny, vznik, typické projevy a možnosti odborné pomoci.
3. Příprava na supervizi

 3. Teoretické minimum II

1. Psychosociální problematika dynamiky, struktury a vývoje rodiny v normě a patologii
2. Psychosociální rodinné poradenství a pedagogické vedení rodiny, rodinná terapie a krizová intervence.
3. Rodinné systémy v náhradní výchově. Varianty náhradní rodinné péče, péče institucionální s vazbou na rodinné systémy.

 4. Vedení konstruktivního rozhovoru

Zmapovat jak vedou rozhovory s rodinami odborní pracovníci diagnostických a výchovných ústavů. Zvláštní pozornost bude věnována zásadám empatického rozhovoru a základům komunikace s rodinami v různých sociálních situacích. Na základě získaných informací od účastníků semináře bude probíhat otevřená, reflektujíci vzájemná diskuse s osobním vkladem každého účastníka s následní supervizí a korekcí chyb při vedení rozhovorů s rodinnými příslušníky dětí umístěných v DÚ a VÚ. Účastníci pak budou informování o zásadách vedení konstruktivního rozhovoru. Důraz bude taky kladen na důležitost vlastní psychohygieny pracovníků v propojení právě s vedením náročního rozhovoru s rodinami dětí v DÚ a VÚ.

V celém průběhu je věnována pozornost vztahu, orientaci v něm a práce s ním jak na úrovni verbální, neverbální, využití intuice, tělesnění, jak na straně odborného pracovníka, tak na straně rodinných příslušníků. Důležitá je aktivní spolupráce a vlastní osobnostní vklad do témat všech zúčastněných.

 5. Sebezkušenostní výcvikové bloky: 240 hodin v průběhu tří let

Sebezkušenostní část probíhá třikrát do roka v rozsahu do 30 hodin/setkání, vždy na konkrétní, předem dané rodinné téma. Víkendový program je proto rozdělen do části nácvikové a sebezkušenostní. V nácvikové části se frekventanti učí dovednostem v problematice přístupu a práce s rodinami s problémovým členem. Nácvik probíhá formou zážitkovou, které předchází přednáškový úvod ze strany lektorů. Zážitková forma má podobu hraní rolí, práce s řečí, supervize či dalších praktických postupů sloužících na sebeuvědomění v daném tématu. Probíhá v dvouhodinových blocích a ve společně sdílené komunitě dvou skupin.
Sebezkušenostní část probíhá v jednotlivých skupinách a je věnována sebeporozumění v osobních životních oblastech frekventantů v atmosféře bezpečí a důvěry. Skupiny probíhají v jedna a půlhodinových blocích a jsou orientovány tematicky. Téma vychází z předem dané oblasti nebo jej přináší frekventant sám či lektor. Nedílnou součástí programu jsou tzv. kluby. Klub slouží na posilnění společné atmosféry i na uvolnění frekventantů po dni. Klub připravuje lektor nebo frekventant a je orientován formou hry a společného zážitku. Součástí klubu může být i návštěva profesionála z oblasti psychoterapie a výchovy.

Každé víkendové setkání je orientováno tématicky. Témata jsou přizpůsobena oblastem, se kterými se frekventanti ve své práci potkávají. Témata jsou následující:

1)     Vývojové fáze rodiny – frekventanti jsou seznámeni s teorií vývoje rodiny. Součástí setkání je porozumění vlastním vývojovým fázím v primární rodině.

2)     Rodina a jazyk – frekventanti se seznámí s různými formami řeči v rodině a tedy i s různou kulturou rodin. Součástí je konkrétní nácvik porozumění rodině na společném sezení.

3)     Role a rodina – porozumění vlastní roli v rodině. Role profesionála a klienta. Nácvik a profesionální dovedností.

4)     Rodina a hranice – seznámení se s různými druhými rodinných seskupení a hranic. Překračování hranic i dovednosti k jejich udržení. Identifikace rodinného seskupení.

5)     Rodina a nemoc – nemoc může být silný faktor rodinné dynamiky. Setkání se zabývá porozumění dynamice rodiny v nemoci jednoho z jejích členů.

6)     Rodina a partnerství – porozumění, co se v partnerství odehrává a vliv na všechny členy rodiny a její celkovou atmosféru. Dopad kultury partnerství na duševní vývoj dítěte. 

7)     Krize a rodina – krize je nedílnou součástí vývoje každé rodiny. Setkání může zprostředkovat porozumění významu krizí jak jednotlivců, tak celého rodinného systému, jde o nácvik práce s krizí, krizově intervenční dovednosti.

8)     Různé modely rodiny – frekventanti výcviku se mohou často setkávat s jiným než jen s tradičním modelem rodiny. Setkání nabízí seznámení a porozumění významu těchto skutečností s ohledem na vlastní zkušenosti a sociokulturní prostředí.

9)     Vedení rozhovoru s rodinou (role mediátora v rodině) – cílem je poskytnout frekventantům možnost seznámit se s teoretickými poznatky o mediaci a vyzkoušet si základní praktické mediační dovednosti prostřednictvím práce na konkrétních mediačních kauzách.

O škole

Chci být informován

„Starost o druhé lidi je
  starostí o sebe i o svět.“

PVŠPS, s. r. o.
Hekrova 805
149 00 Praha 4 – Háje
E-mail: info@pvsps.cz
Telefon: 267 913 634