O smrti a umírání: Filozofické a duchovní otázky 18 volných míst

Cyklus 2 dvoudenních seminářů

Budeme zkoumat, jak klasická pojetí člověka formují filozofické a duchovní otázky o smrti a umírání.  K jakým proměnám dochází v moderní existenciální imaginaci o smyslu lidského života?

Jak se lidská pojetí smrti a umírání vyvíjejí ve vztahu k transgenerační paměti? Jak se proměňují ve futurologické éře infobiotechnologické revoluce a rozšiřování vědomí?

Pro koho je seminář určen

• Osoby, které pečovaly, pečují či se připravují na péči o umírající doma anebo v hospici
• Sociální pracovníky, lékaře a jiné profesionály pečující o dlouhodobě nemocné a umírající
• Profesionály pracující s pozůstalými
• Osoby, které ve svém životě zažívají úzkost z vlastní smrti i smrti druhých
• Zájemce o kontemplativní péči o dlouhodobě nemocné a umírající
• Zájemce o otázky spojené s prodlužováním života a prožitkem nesmrtelnosti
• Osoby v sebezkušenostním výcviku
• Osoby, které se teoreticky a prakticky zajímají o metody nápravy transgeneračních traumat
• Všechny, kdo přemýšlí o budoucnosti člověka, nových hodnotách a rozšiřování vědomí v éře umělé inteligence
• Zájemce o otázky spojené s aktivním retušováním, zapomínáním a odpouštěním zatížené kolektivní paměti
• Zájemce o nápravu traumatické paměti a imaginaci budoucnosti, jakými jsou muzea, památníky, memoáry, rituály,  komise usmíření a odpouštění, transgenerační terapie, kontemplativní péče.

1. seminář: O smrti a umírání: Filozofické a duchovní otázky

Popis semináře

Od Platóna a Buddhy k Maimonidovi, Heideggerovi a Kűbler-Rossové teoretici a praktikové sókratovské péče o duši připouštějí, že postoje ke smrti a umírání rýsují cestu k pochopení lidské existence. Ukazuje přerušení života smrtí na jakousi jinou kontinuitu, anebo jsou duchovní tradice ve své podstatě popřením smrti?

Celý dvousemestrální cyklus semináře (O smrti a umírání I a II) je členěn na teoretické části, praktická cvičení a sebezkušenostní skupinovou práci. Budeme studovat, jak představy o člověku ovlivňují pojetí smrti a jaký význam má ne/smrtelnost pro život: Teorie lidské existence dle vybrané literatury a duchovních tradic – od řecké péče o duši (dualismus – Platón; epifenomenalismus – Epikúros; hylemorfická teorie – Aristotelés), přes židovská a křesťanská pojetí vzkříšení těla, jejich středověkou integraci u Maimonida a Tomáše Akvinského, až k současné buddhistické kontemplativní péči o umírající.

1. Transformace klasických otázek v existenciálních přístupech ke smrti (Kierkegaard)
2. Diskuze osobní a kolektivní ne/smrtelnosti v kontextu tradic, práce s umírajícími, nových rituálů louče
3. Meditační cvičení na témata života v přítomnosti, proměnlivosti času, konečnosti a procesu umírání
4. Práce ve skupinách:
   a) nesmrtelnost a co přenechám pozůstalým
   b) meditace o smyslu lidského života
   c) truchlení a melancholie

Co se na semináři dozvíte

• Jaký je filozofický a duchovní pojem péče o duši (cura animarum) z hlediska srovnávací filozofie a religionistiky
• Jak působí popírání smrti a umírání na každodenní život a kulturu (Ernest Becker)
• Jak může člověk žít lépe, když se v něm probudí uvědomění své vlastní smrtelnosti
• Jak pracovat meditativně s denní úzkostí a strachem ve vztahu k vědomí smrti a umírání (Joan Halifax)
• Jaký je průběh posledních stádií umírání z fyziologického i spirituálního pohledu (Tibetská Kniha Mrtvých)
• Jaká jsou stádia prožívání vlastního umírání a ztráty blízké osoby u pozůstalých (Kűbler-Rossová)

2. Seminář: O smrti a umírání II: Budoucnost smrti

Popis semináře

Jakým způsobem se vypořádáváme s transgeneračně neodpustitelnou minulostí? Jaké formy paměti a vědomí nám umožňují nezatíženou přítomnost a otevřenou budoucnost, a tedy i dobrou smrt? Tyto otázky jsou předmětem studia osobních i kolektivních transgeneračních traumat (např. generace zatížené totalitními režimy a genocidami) a vyvstávají z nepředmětných výzev přicházejících z budoucnosti.

Celý dvousemestrální cyklus semináře (O smrti a umírání I a II) je členěn na teoretické části, praktická cvičení a sebezkušenostní skupinovou práci. Budeme studovat, jak transgenerační paměť a trauma ovlivňují pojetí smrti. Jaký význam má budoucnost ne/smrtelnosti pro žití v přítomnosti?

1. Teorie transgenerační paměti a traumatu dle vybrané literatury a současné praxe hojení paměti a historie
2. Diskuze osobní a kolektivní ne/smrtelnosti v kontextu tradic a výzkumu o prodlužování života (longevity), mapování mozku (brain project) a rozšiřování vědomí (meditace, psychedelické rituály)
3. Meditační cvičení na témata života v přítomnosti, proměnlivosti času, konečnosti a procesu umírání
4. Práce ve skupinách:
   a) projekt postsekulárního hospice budoucnosti
   b) smysl lidského života v kontextu infobiotech revoluce (longevity, reverse aging, enhancement)
   c) projekt muzea budoucnosti: budoucnost práce, seberealizace, vztahových možností a vědomí 

Co se na semináři dozvíte

• Proč je paměť středobodem péče o duši
• Jak se epigenetický fenomén transgenerační paměti objevuje napříč generacemi
• K čemu vede popírání historického traumatu bez vypořádání se s jeho minulostí v každodenním životě a kultuře a ke vztahovým možnostem budoucnosti
• Jak by mohl člověk žít a umírat lépe, kdyby se veřejně konfrontoval s transgeneračními traumaty své rodiny i společnosti
• Jak pracovat s nadčasovou dimenzí odpouštění v kontextu činnosti muzea, památníku, memoáru, rituálu, komise usmíření, transgenerační skupinové terapie, kontemplativní a psychedelické zkušenosti
• Jak se lidská pojetí smrti, paměti a času proměňují v urychleném vývoji člověka: budoucnost práce, seberealizace, vztahových možností a vědomí

Semináře, které je vhodné absolvovat před tímto seminářem

• Seminář je otevřený všem
• Doporučená četba k 1. semiáři: Platón, Obrana Sókrata, a Lev Nikolajevič Tolstoj, Smrt Ivana Iljiče
• Doporučená četba k 2. semináři: Marek Preiss a Daniela Vizinová, (ed.), Transgenerační přenos (nejen) traumatu, Irene P. 2019.

Profil lektora

Martin Beck Matuštík obdržel PhD z filozofie na Fordham University v New Yorku, studoval u prof. J. Habermase ve Frankfurtu a po roce 1989 dvakrát hostoval jako Fulbright profesor na FFUK, FHS a v CTS na Filozofickém ústavu v Praze. Od roku 1991 učil filozofii na Purdue University, Indiana. Od roku 2008 působil jako řádný profesor filozofie a religionistiky na Arizona State University, kde založil magisterské studium zaměřené na etickou a kontemplativní péči o duši pro sociální a pastorální práci. Pracoval jako dobrovolník v Hospice of the Valley (Phoenix, největší neziskový hospic v USA). Vede semináře o traumatu a transgenerační paměti, existencialismu a etice nápravy po holokaustu. Přemýšlí a píše o budoucnosti člověka, nových hodnotách a rozšiřování vědomí v éře umělé inteligence. V češtině publikoval Neklid doby: Eseje o radikálním zlu a jiných úzkostech dneška (Filosofia 2006). www.martinbeckmatustik.blog