Psychologie (NMgr.)

Navazující magisterské studium - prezeční

Projekt studia jednooborové psychologie na PVŠPS se opírá o čtyři hlavní pilíře:

  • Široce založené teoretické, výzkumné a metodologické zázemí studia.

a)  Stupeň obecných teoretických předpokladů oboru, ve kterém jsou studenti seznámeni s historickými filosofickými kulturními základy oboru v poměru k vědám antropologickým i přírodovědným
b)  Stupeň základních metod výzkumu kvalitativního a kvantitativního
c)  Stupeň specializovaného obeznámení se s vybranými metodami zkoumání

  • Studijní a sebezkušenostní komunita a sebepoznávací, seberozvojová a výcviková skupina.

Studenti tvoří během studia studijní komunitu, která je vedena odborným asistentem, komunitním vedoucím. Studijní komunita se zabývá
a) odbornými a s nimi souvisejícími osobními problémy v přímém vztahu ke studiu
b) plánováním a přípravou, organizací i odbornou reflexí a analýzou psychologické praxe, která se vykonává na odborných pracovištích, ve studentských týmech, dokumentací praxe i referovanou osobní zkušeností o ní.

  • Průběžné propojování teorie s praxí.

Studium je organizováno tak, aby studenti získali vědomosti nejen obvyklým způsobem, ale jsou vedeni také k reálné zkušenosti a modelování podmínek a situací, ve kterých budou sami profesionálně působit a k vytváření vlastních projektů. Součástí studia je proto praxe na odborných pracovištích.

  • Antropologická východiska oboru.

Psychologie je v našem pojetí disciplínou celostně antropologickouDílčím biologickým, psychologickým, sociálním či kulturním skutečnostem je z celostního hlediska možné rozumět, nezkresleně a v plné míře je vyložit a smysluplně k nim přistupovat tehdy, pokud je pojímáme v neredukovanému celku lidské existence. Z toho vyplývá i naše kontextuální pojetí mezioborově týmovéspoluprácena niž především má studenty náš studijní program připravovat. Antropologická východiska jsou zastoupena filosoficky, psychologicky, přírodovědecky a socio-kulturně antropologicky.

Informace o studiu v akademickém roce 2018/2019

Název studijního programu:

psychologie

Typ a forma studia:

navazující magisterské prezenční

Standardní doba studia:

2 roky

Předpokládaný počet studentů v ročníku:

35

Předpokládaná cena za 1 semestr studia

29 700,- Kč

Studium je akreditováno MŠMT ČR pod číslem MSMT-12955/2015.


Oborové zaměření:

Projekt studia jednooborové psychologie na PVŠPS se opírá o čtyři hlavní pilíře:

  • Široce založené teoretické, výzkumné a metodologické zázemí studia.

a)  Stupeň obecných teoretických předpokladů oboru, ve kterém jsou studenti seznámeni s historickými filosofickými kulturními základy oboru v poměru k vědám antropologickým i přírodovědným
b)  Stupeň základních metod výzkumu kvalitativního a kvantitativního
c)  Stupeň specializovaného obeznámení se s vybranými metodami zkoumání

  • Studijní a sebezkušenostní komunita a sebepoznávací, seberozvojová a výcviková skupina.

Studenti tvoří během studia studijní komunitu, která je vedena odborným asistentem, komunitním vedoucím. Studijní komunita se zabývá
a) odbornými a s nimi souvisejícími osobními problémy v přímém vztahu ke studiu
b) plánováním a přípravou, organizací i odbornou reflexí a analýzou psychologické praxe, která se vykonává na odborných pracovištích, ve studentských týmech, dokumentací praxe i referovanou osobní zkušeností o ní.

  • Průběžné propojování teorie s praxí.

Studium je organizováno tak, aby studenti získali vědomosti nejen obvyklým způsobem, ale jsou vedeni také k reálné zkušenosti a modelování podmínek a situací, ve kterých budou sami profesionálně působit a k vytváření vlastních projektů. Součástí studia je proto praxe na odborných pracovištích.

  • Antropologická východiska oboru.

Psychologie je v našem pojetí disciplínou celostně antropologickou. Dílčím biologickým, psychologickým, sociálním či kulturním skutečnostem je z celostního hlediska možné rozumět, nezkresleně a v plné míře je vyložit a smysluplně k nim přistupovat tehdy, pokud je pojímáme v neredukovanému celku lidské existence. Z toho vyplývá i naše kontextuální pojetí mezioborově týmové spolupráce, na niž především má studenty náš studijní program připravovat. Antropologická východiska jsou zastoupena filosoficky, psychologicky, přírodovědecky a socio-kulturně antropologicky,

Cíle studijního oboru:

Vzdělat studenty tak, aby získali primární i sekundární kompetence absolventa magisterského studia psychologie:

Primární kompetence

a) Absolvent je schopen určit cíle svého odborného působení a tomu odpovídající psychologické služby, které vycházejí ze znalosti metod i schopnosti analyzovat potřeby, zájmy a možnosti spolupráce se subjekty, kterým je služba poskytována. K tomu je schopen navržené cíle navrhnout a vysvětlit tak, že spolupráce vede k jejich dosažení.

b)  Diagnostické kompetence. Tato je poskytována jak jednotlivcům, tak skupinám formálním i neformálním. Absolvent je kompetentní tyto metody navrhnout, provést s nimi příslušné úkony včetně přípravy subjektů na diagnostickou situaci. Dále je schopen jejich výsledky vyhodnotit a analyzovat v relevanci s účelem i kontraktům poskytovaných služeb. Používá metody pozorování, cílených rozhovorů. K tomu umí rozhodnout, které metody testové, dotazníkové a další jsou vhodné vzhledem k dalším odborným službám, které mají být poskytovány.

c) Psycholog je kompetentní k poskytnutí služby, která odpovídá potřebám a požadavkům subjektu jeho služeb tak, že k jejich výběru i aplikaci využívá psychologických teorií, poznatků i technických prostředků.  Je schopen určit psychologickou potřebnost služby subjektu v relaci s metodami, podmínkami a efektivitou jejich uplatnění. Umí tyto služby zhodnotit, a to i ve spolupráci se subjektem služeb a navrhnout jejich pokračování nebo případné změny. Je kompetentní poskytnuté služby kriticky posoudit a v případě potřeby je upravit nebo změnit.

d) Další kompetencí je soubor psychologických intervenčních schopností a dovedností, které zahrnují jak jejich přípravu, plánování, návrh příslušných metod, tak provedení a následnou reflexi s vyhodnocením výsledků. Intervence se týká jednotlivců, skupin, rodiny či určitých k tomu určených společenství. Cílem intervence je sanace problémů, úprava podmínek ke zlepšení situace subjektu, případně psychologickými prostředky zajištění zlepšení dílčích či  celkových podmínek subjektu intervence.

e) Součástí intervenční působnosti psychologa je posouzení intervence srovnáním východisek intervence a konečného stavu po jejím ukončení. K tomu používá adekvátních kvantifikačních i kvalitativních metod posuzování. Umí intervenci posoudit i vzhledem k plánu, ze kterého vycházela stejně tak, jako plán zhodnocení včetně stanovení kriterií hodnocení. Rovněž je schopen zvolit a uplatnit takové hodnotící prostředky, které povedou k posouzení intervence. O plánech i výsledcích je kompetentní sepsat příslušnou zprávu, pojednání, nebo o nich v odborných kruzích i pro zainteresované osoby odborně hovořit.

f) Psycholog je schopen klienty a jiné subjekty svých služeb seznámit s odborným posudkem, je s to s nimi při používání odborného působení komunikovat tak, aby došlo k možnosti služby poskytovat a také spolupracovat na všech fázích jejich uplatnění, osvojil si potřebné dovednosti o své činnosti vést odborné zápisy, vypracovat zprávy a posudky, a to jak pro subjekty služeb, tak pro relevantní profese, případně  je připravit pro publikaci.

Sekundární kompetence

a) Další profesní vzdělávání, které se týká kontinuálního vzdělávání a růstu v souladu s rozvojem a změnami oboru i specializace, ve které se uplatňuje. 

b) Absolvent komunikuje a spolupracuje s kolegy a odbornými institucemi, které mu poskytují odborný růst i odborný dohled  i pomoc. 

c) Absolvent je schopen udržovat stávající úroveň odborných služeb, ale také je obohacovat či nahrazovat novými, které byly v oboru vyvinuty tak, aby odpovídaly potřebám lidí, kterým jsou určeny. 

d) Spolupracuje s kolegy v oboru či jiných oborů, se kterými se podílí na poskytování odborných služeb.   K tomu je s to vést nebo zajistit  potřebnou dokumentaci nejen odbornou, ale také tu, která  je součástí jeho odborného působení v rámci legislativního i prostředí. 

e) Provádí sebereflexi své odbornosti a své praxe, a to jak sám, tak s pomocí supervize, intervize a mentorů. 

f) Absolventi jsou vedení duchem i praxí evropských duchovních hodnot a ideálů, které budou schopni udržovat, tvořivě a kriticky rozvíjet a uplatňovat v celé šíři a ve všech oblastech svého působení. 

g) Rovněž budou schopni  etické sebereflexe i seberozvoje

Uplatnění absolventů:

Uplatnění našich absolventů je standardní, v rozsahu působnosti odborníků tohoto oboru v ČR a v EU. Obecně jsou místem jejich uplatnění státní instituce, jednotlivé ministerské resorty a dále také nadace, charitativní zařízení a jiné instituce neziskové sféry. Rovněž mohou založit vlastní soukromé praxe sami nebo s jinými psychology, resp. odborníky jiných, nejen pomáhajících profesí.

Z konkrétních možností, jež pro jejich uplatnění předpokládáme, zdůrazňujeme tyto:

  1. Absolventi mohou pracovat ve zdravotnictví:
    a)     napříč medicínskými obory
    b)     jako zdravotničtí psychologové pro dospělé, děti a dospívající mládež
    c)     jako zdravotničtí psychologové se zaměřením na klinickou diagnostiku duševních onemocnění a psychologická vyšetření potřebná pro jiné lékaře odborníky
    d)     po atestaci z klinické psychologie a funkční specializaci v psychoterapii a/nebo nástavbové specializaci z dětské psychologie jako kliničtí psychologové specialisté.
  2. Absolventi se uplatní také jako vědečtí pracovníci a vysokoškolští pedagogové na univerzitách a vysokých školách.
  3. V rámci školy poskytujeme studentům možnost získat certifikované vzdělání v psychoterapii, které je podmínkou členství v Evropské asociaci pro psychoterapii. Členství v EAP otevírá bezprostřední možnost uplatnění v zemích EU.
  4. Psychologická kvalifikace umožní absolventům pracovat v týmech, které řeší krajní životní situace u nás i v zahraničí.  Pro tuto práci budou vybaveni výukou i osobní zkušeností ve studijní a výcvikové komunitě i skupině, pečlivě organizovanou praxí v průběhu celého studia i výběrovými předměty, které studium nabízí (krizová intervence, zvládání stresu a poststresové reakce).
  5. Absolventi mohou pracovat v oblasti pedagogické psychologie, a to zejména ve školství, v pedagogicko-psychologických poradnách, diagnostických ústavech, dětských domovech a dalších zařízeních určených pro děti a mládež, také ve vzdělávacích institucích pro dospělé a seniory.
  6. Psychologické a psychoterapeutické poradenství je další oblastí uplatnění absolventů. Základní psychoterapeutický výcvik a k tomu zvolené výběrové semináře umožňují absolventům pracovat v poradenství jako odborní poradci. Jedná se zejména o poradenství pedagogické, manželské a rodinné, výběr životní orientace, seberozvoj, kultivaci a rozvoj kvality života jednotlivců, rodin i lidských společenství.
  7. Pro oblast psychologie práce a řízení jsou absolventi připravení zkušeností i teorií komunity, sebepoznáním, komunikačními dovednostmi, vzděláváním v koučinku, marketingu a personalistice.
  8. Mohou být členy týmů tam, kde se uplatňuje vysoká profesionalita komunikace a její vyhodnocování.

Podmínky a předpoklady pro přijetí ke studiu:

Do navazujícího magisterského studijního programu může být přijat uchazeč, který splní následující podmínky:

a/ Má řádně ukončené studium bakalářského studijního programu jednooborové psychologie
(kód absolvovaného programu B7701, kód oboru B7701R005);

b/ Splní podmínky přijímacího řízení

Přijímací řízení má tři části:

a/ Část písemnou, které se podrobí všichni uchazeči splňující podmínky pro zahájení přijímacího řízení

Obsahem písemné části je:

Didaktický test, zjišťující úroveň znalostí z psychologie, společenských věd (sociologie, filosofie, kulturní a sociální antropologie...) a základů metodologie. V didaktickém testu bude prověřováno, zda jsou znalosti uchazeče v oboru psychologie na úrovni bakalářského stupně vzdělání v tomto oboru.

b/ Část ústní I (pohovor s uchazečem), do které postoupí úspěšnější část uchazečů, sestavených do pořadí podle výsledků části písemné. Počet postoupivších se stanoví v závislosti na výběrovém poměru aktuálního počtu všech uchazečů, kteří se podrobili části písemné (NP), ku počtu, v jakém je plánována realizace daného ročníku (NRc).

Ústní pohovor je

Motivační. V rámci pohovoru se komise zaměří na informace o představách uchazeče o budoucím profesním směřování, nad zkušenostmi uchazeče z praxí a stáží - jednotlivých pracovišť. Komise zároveň posoudí odbornou úroveň předložené bakalářské práce.

Část závěrečnou, do které postoupí uchazeči, kteří byli ústní komisí (ústními komisemi) navrženi k přijetí ke studiu. Z těchto uchazečů, jejichž počet převyšuje o 30-40% počet NR, vyčlení  rektorská komise část uchazečů, kteří sice splnili podmínky ke přijetí do studia na PVŠPS, ale pro nedostatek míst nemohli být v daném akademickém roce přijati.

Pro potřeby přijímacího pohovoru uchazeč dodá:
a/ Seznam absolvovaných stáží a praxí spolu s příslušnými potvrzeními o jejich absolvování.
b/ Bakalářskou práci.

Podrobné informace k přihlášení a termíny přijímacího řízení pro akademický rok 2018/19 naleznete zde